pondělí 27. března 2017

Tuli, tuli, tuli

Pán jara. Sněženky jsou už téměř odkvetlé, narychlené petrklíče a narcisky už také nejsou žádná sláva a čekají na přesazení do země. A tak jsem si koupila obrovskou kytici tulipánů.
Vzpomněla jsem si na razítko, které mám už dost dlouho, ale ještě jsem ho nepoužila. Tulipány si přímo říkaly o akvarelovou techniku a tak jsem se do ní pustila.



Ráda pracuji s tyčinkami Gelatos a ty se dají použít i k tisku místo inkoustu. Zabarvila jsem tedy květy žlutou, oranžovou a červenou, stonky a listy pak dvěma odstíny zelené barvy. Přestříkla jsem vodou minimistrem a chvilku počkala...to abych dala barevné hmotě čas k částečnému rozpuštění.


Otiskla jsem a čtvrtku, na razítku bylo pořád dost barvy, tak tedy ještě jeden otisk.



Stále jsem pracovala na formátu A4, viděla jsem před sebou členění. Další podklad jsem zlehka zasypala práškovými barvami a opět minimistrem zvlhčila...vody bylo dost a tak nejjednodušším řešením bylo obtisknutí na další čtvrtku.

Dalším krokem bylo natištění motivu a doplnění razítkem...sáhla jsem po jarní sadě. Pokud použijete transparentní razítko, můžete zkoušet nejvhodnější umístění posunem po motivu. Pokud je ale na cling pěně, nevidíte přesně místo tisku. Určitě pomůže folie, na kterou razítko otisknete a nanečisto vyzkoušíte. Po čase už žádné berličky nebudou potřeba.
Druhý otisk tyčinkami gelatos nebyl tak výrazný, doplnila jsem tedy ještě otiskem StazOnem. I tak motiv působí křehce, převázala jsem ho krouceným provázkem:


Všechny obrázky jsem orámovala kartičkami s květinovým motivem a doladila tak, aby tulipánový motiv doplňovaly.

A ještě jedno čisté pozadí:


Tulipánové variace mne jistě ještě na pár dní zaměstnají, zaslouží si to za dlouhé čekání na svou příležitost.

čtvrtek 16. března 2017

Snila svůj sen

Snila svůj sen a milovala uniformy. Jednu si vzala a sen se stal skutečností. Nebylo to snové, doba pro ně nebyla pěkná, často se stěhovali a taky přišla válka...Odcházení bylo na denním pořádku, návratů bylo málo. A navždy odešel také on...
Nebyla jsem v dobrém rozpoložení, když jsem vytvářela další vpis do putovního ArtJournalu. Nad námětem jsem moc nepřemýšlela, automaticky jsem si připravila podklad (bílé gesso na stránkách staré knihy). Připravila jsem si modré spreje, ale propašovala jsem tam i zlatavé tóny a optimistické žluté. Následoval celkem tradiční postup: zatřená pasta přes šablonu, krakelovací bílá pasta, razítkování, spreje, gelatos, akvarel, přidala jsem texturu přilepením vyřezaného lapače snů. Mezi každým krokem pozvolné sušení. A na závěr kousky staré krajky, ještě jednou zlatá patina a ústřední dvojice.





 

U následujícího obrázku si můžete všimnout, že se mi odtrhnula část podkladu. Použila jsem ještě netknuté razítko z dílny Tima Holtze, je z transparentního, opravdu pevného materiálu. Tiskla jsem StazOnem a předem jsem neudělala zkušební otisk. Pevně jsem zatlačila na akrylový bloček, chci jej zvednout...a už se papír trhá a ze skupinové fotky dětiček zůstal jeden nedokonalý chlapeček :-). Hodil se tam, projekty si žijí svým životem.

úterý 7. března 2017

ATC Páry

Páry slavné i neslavné, filmové i literární, mýtické či biblické, ...páry byly námětem únorové výzvy na ArtGrupa ATC. Mne hned napadly páry nohou, které mne musí donést z místa A do místa B, taky páry očí, které mne sledují...nebo ty mé, stále nemocné, ...přemýšlela jsem vážně nad něčím spojeným s místem, kde žiji (hned se naskytly jména Laurin a Klement. Nemohla jsem se rozhodnout. Pomohla náhoda. Při vázání časopisů na mne vykoukl Pat a Mat. Jo! To jsme my! Tak hurá na to, nové díly se odehrávají na venkově...tak namalovat rostlinný motiv na podklad...koláž a sem tam něco domalovat a dokreslit.
A JE TO!



pondělí 13. února 2017

Amore

Uplynulá neděle byla pro mne ve znamení  příjemně stráveného odpoledne pod taktovkou ARTink výtvarné kurzy.
Každému doporučuji, aby nesetrvával jen uzavřený ve svém tvoření, ale dál se vzdělával a setkával s inspirativními lidmi, aby každý chodil s otevřenýma očima a vnímal poetiku nejen nevšedních, ale i všedních věcí, které nás obklopují. Určitě je přínosné navštívit i takové kurzy, kdy si zdánlivě myslíte, že si už nepotřebujete rozšířit obzory :-) ...vždy se dozvíte i něco nového, setkáte se s dalšími stejně postiženými osobami a hlavně: dokonale si užijete tvoření samé. Podobně jsem já přistupovala ke kurzu, na který jsem se přihlásila. Chtěla jsem si vyčistit hlavu, nad ničím nepřemýšlet. Záměrně jsem si mimo základních pomůcek nevzala další materiály ani pomůcky...jen dvě známky, oblíbené textové razítko a nakonec jsem přihodila malý pytlíček s různými zbytky, do něhož jsem se doma ani nepodívala...



Pomůcky byly k dispozici, materiál jsme dostaly (jako obvykle samé ženy)...pracovaly jsme hlavně s produkty od Tima Holtze, můžete mrknout, jestli vám něco důležitého nechybí :-). Lektorka Martina je jeho velká obdivovatelka.
První část  patřila hraní si s podkladem, barvení, zapouštění, sprejování, sušení a sušení...šablony, pasty a zase barvy a inkousty a sušení...taky razítkování...byla to zábava.
V druhé části odpoledne pak došlo na vytvoření samotného projektu, obrazu s 3D zdobením.
Konec povídání, šup sem s obrázky:


Ukázalo se, že obě známky se barevně hodily...a v pytlíčku byly odložené dva miniaturní tisky...a taky kousíček stužky...aniž bych tušila předem, jaké barevné ladění zvolím a co bude námětem (počítala jsem s motivem, který pro nás Martina nachystala, ikdyž jsem měla s sebou i obrázek vlastní).
Na závěr celkový pohled...jiný úhel osvětlení, jiná barevnost...barvy se mění...
Andělé byli nachystaní...mějte se rádi, mějme se rádi...Díky za hezký den...

čtvrtek 9. února 2017

Z máje žití

Asi si říkáte, co je to za podivný název dnešního příspěvku. Je dán titulním obrázkem, protože názvy mne nebavily nikdy. Na střední škole jsem psávala do šuplíku povídky, šlo mi to lehce, ale název byl problém. A malování? Na dlouhou dobu noční můra...tedy onen název díla :-). Dnes ovšem mívám problém i s textem samým, protože nějak nemám pocit, že by byla slova nutná...stačí obrázky. A na obrázcích mě úplně nejvíc baví detaily. Kéž bych dovedla vytvořit jen ty miniaturky a ne se rozplývat, když je objevím v záplavě odpadu (ehm, fotografického ořezu).



Už z náhledu můžete tušit, že opět zabrousíme do kombinovaných technik, v minulém týdnu jsem vytvořila dvoustranu do putovního ArtJounalu, vpis je pro Annu Rogalskou.
Musím přiznat, že mi není blízká myšlenka zachycení nějakého pocitu, emoce atd. Pro mě je přirozenější užívat si tvoření samého. Málokdy vím, jakého výsledku chci dosáhnout...opakuji se: když to vymyslím předem, nemusím to fyzicky vytvořit, není důvod, není to zábavné. Raději se nechávám překvapovat. Listovala jsem starou svázanou Českou dívkou z roku 1907 - 8 a natrefila jsem na hezký obrázek Elišky Krásnohorské. Z máje žití je je jejím prvním básnickým dílem a přiznávám, nečetla jsem ho. Ale název se mi hodil.


Slepila jsem několik knižních stránek, bílé gesso, další vrstvy krakelovací bílou a bezbarvou pastou, gelatos, barvy ve spreji, voda...práškové barvy a zase voda...
Po zaschnutí vlepit obrázek, nitě a korálky...na závěr spreje Lindy's, metalické barvy ArtAlchemy a patiny...
Nechtěla jsem vysoké vrstvení, kniha časem nabude a jistě nastanou problémy se zavíráním...tak tedy odkládám práci...

pátek 3. února 2017

ATC - UNDERWATER

První výzva letošního roku, kterou připravila děvčata na blogu ArtGrupa ATC má téma Pod vodou. Lednová výzva a voda...trochu neobvyklé, ale když jsem nad tím chvíli přemýšlela, přišlo mi to celkem příhodné...počátek života, voda je základ. Zaměřila jsem se jen na textury a barvy, připravila jsem náhled a hned se objevily vystihující názvy :-) Jikry vetřelce či Hadí oko. Úplně nejvíc mne totiž bavily makrofotografie...