pondělí 13. února 2017

Amore

Uplynulá neděle byla pro mne ve znamení  příjemně stráveného odpoledne pod taktovkou ARTink výtvarné kurzy.
Každému doporučuji, aby nesetrvával jen uzavřený ve svém tvoření, ale dál se vzdělával a setkával s inspirativními lidmi, aby každý chodil s otevřenýma očima a vnímal poetiku nejen nevšedních, ale i všedních věcí, které nás obklopují. Určitě je přínosné navštívit i takové kurzy, kdy si zdánlivě myslíte, že si už nepotřebujete rozšířit obzory :-) ...vždy se dozvíte i něco nového, setkáte se s dalšími stejně postiženými osobami a hlavně: dokonale si užijete tvoření samé. Podobně jsem já přistupovala ke kurzu, na který jsem se přihlásila. Chtěla jsem si vyčistit hlavu, nad ničím nepřemýšlet. Záměrně jsem si mimo základních pomůcek nevzala další materiály ani pomůcky...jen dvě známky, oblíbené textové razítko a nakonec jsem přihodila malý pytlíček s různými zbytky, do něhož jsem se doma ani nepodívala...



Pomůcky byly k dispozici, materiál jsme dostaly (jako obvykle samé ženy)...pracovaly jsme hlavně s produkty od Tima Holtze, můžete mrknout, jestli vám něco důležitého nechybí :-). Lektorka Martina je jeho velká obdivovatelka.
První část  patřila hraní si s podkladem, barvení, zapouštění, sprejování, sušení a sušení...šablony, pasty a zase barvy a inkousty a sušení...taky razítkování...byla to zábava.
V druhé části odpoledne pak došlo na vytvoření samotného projektu, obrazu s 3D zdobením.
Konec povídání, šup sem s obrázky:


Ukázalo se, že obě známky se barevně hodily...a v pytlíčku byly odložené dva miniaturní tisky...a taky kousíček stužky...aniž bych tušila předem, jaké barevné ladění zvolím a co bude námětem (počítala jsem s motivem, který pro nás Martina nachystala, ikdyž jsem měla s sebou i obrázek vlastní).
Na závěr celkový pohled...jiný úhel osvětlení, jiná barevnost...barvy se mění...
Andělé byli nachystaní...mějte se rádi, mějme se rádi...Díky za hezký den...

čtvrtek 9. února 2017

Z máje žití

Asi si říkáte, co je to za podivný název dnešního příspěvku. Je dán titulním obrázkem, protože názvy mne nebavily nikdy. Na střední škole jsem psávala do šuplíku povídky, šlo mi to lehce, ale název byl problém. A malování? Na dlouhou dobu noční můra...tedy onen název díla :-). Dnes ovšem mívám problém i s textem samým, protože nějak nemám pocit, že by byla slova nutná...stačí obrázky. A na obrázcích mě úplně nejvíc baví detaily. Kéž bych dovedla vytvořit jen ty miniaturky a ne se rozplývat, když je objevím v záplavě odpadu (ehm, fotografického ořezu).



Už z náhledu můžete tušit, že opět zabrousíme do kombinovaných technik, v minulém týdnu jsem vytvořila dvoustranu do putovního ArtJounalu, vpis je pro Annu Rogalskou.
Musím přiznat, že mi není blízká myšlenka zachycení nějakého pocitu, emoce atd. Pro mě je přirozenější užívat si tvoření samého. Málokdy vím, jakého výsledku chci dosáhnout...opakuji se: když to vymyslím předem, nemusím to fyzicky vytvořit, není důvod, není to zábavné. Raději se nechávám překvapovat. Listovala jsem starou svázanou Českou dívkou z roku 1907 - 8 a natrefila jsem na hezký obrázek Elišky Krásnohorské. Z máje žití je je jejím prvním básnickým dílem a přiznávám, nečetla jsem ho. Ale název se mi hodil.


Slepila jsem několik knižních stránek, bílé gesso, další vrstvy krakelovací bílou a bezbarvou pastou, gelatos, barvy ve spreji, voda...práškové barvy a zase voda...
Po zaschnutí vlepit obrázek, nitě a korálky...na závěr spreje Lindy's, metalické barvy ArtAlchemy a patiny...
Nechtěla jsem vysoké vrstvení, kniha časem nabude a jistě nastanou problémy se zavíráním...tak tedy odkládám práci...

pátek 3. února 2017

ATC - UNDERWATER

První výzva letošního roku, kterou připravila děvčata na blogu ArtGrupa ATC má téma Pod vodou. Lednová výzva a voda...trochu neobvyklé, ale když jsem nad tím chvíli přemýšlela, přišlo mi to celkem příhodné...počátek života, voda je základ. Zaměřila jsem se jen na textury a barvy, připravila jsem náhled a hned se objevily vystihující názvy :-) Jikry vetřelce či Hadí oko. Úplně nejvíc mne totiž bavily makrofotografie...